Nová generace virtuálních serverů

Virtuální privátní servery nabízíme už šestý rok a nyní přicházíme s několika důležitými novinkami. Konečně se nám podařilo vyřešit správu nad virtuálními stroji, cestou jsme se neplánovaně stali přeborníky na OpenStack a CFEngine a všechnu tu práci kolem virtuálních mašin jsme změnili na jednoduchou „klikačku“. Byla to dřina.

Zpět ke kořenům

Ale po pořádku. Mám napsat blog o VPS, tak na to půjdu trošku chronologicky. My pamětníci se elitářsky ušklíbneme nad těmi, kteří považují virtualizaci za novinku. Již počátkem devadesátých let mi na univerzitě vysvětlovali, jako šlo „odjakživa“ na sálovém počítači IBM oddělit fyzickou vrstvu a virtuálním nožem rozřezat server na oddělené virtuální počítačové platformy, kde si každá žije svým vlastním životem. I na VAXech šlo něco takového udělat, jenže to už s příchodem internetu nabíhala doba unixová a tam to nebylo možné. Celá téma zapadlo prachem. A když se ve světě Unixu kolem roku 2000 občas něco objevilo, bylo to rozpačité. Pracoval jsem tehdy v Sun Microsystems. Ten byl v oblasti virtualizace Unixu vcelku průkopník. Sun Enterprise 10000 byl například takový pohledný stroj, co se dal rozdělovat na „domény“ a později i na „kontejnery“, ale seznam s tím souvisejících omezení plnil značnou část provozního manuálu.

Pak přišel VMware a Xen na X86 architektuře, která mezitím poslala RISC do důchodu. My jsme se ve WebSupportu chytili právě Xenu a v roce 2008 uvedli na trh hostingový VPS produkt. Xen fungoval dobře. Velmi pomohlo, že procesory už tehdy přímo virtualizaci podporovali, snížila se tím režie. Pokud někdy budete potřebovat vysvětlit laikovi, jak funguje hypervizor, zkuste to takto: Představte si dálnici plnou aut. Většinou je v každém autě jen jeden člověk. Hypervizor udělá to, že strčí do každého auta více lidí a zakryje jim oči, takže si každý myslí, že se veze sám.

Usnadnění a zrychlení

Virtualizace má nespočet výhod. Přináší úžasnou efektivitu a šetří tak zdroje. A tím i životní prostředí. Odstraňuje problém s přetíženými servery na jedné straně a spícími mašinami na straně druhé. Díky ní odpadá také všechna ta fyzickou práce s instalováním reálného serveru – manipulaci, rackování či kabeláž. Zvyšuje dostupnost služeb, protože když to virtualizované auto havaruje, pasažéry nenápadně přesuneme do jiného vozidla a frčí dál. Než jsme se ale dostali do této fáze, bylo s tím dost roboty…

Ve WebSupportu jsme totiž časem provozovali stovky a stovky VPS, a i když jejich vytváření, přesouvání či mazání zabíralo jen desítky minut, dohromady to stále bylo moře práce. Proto na scénu přichází OpenStack jako platforma pro správu VPS serverů. Je to open-source alternativa, kterou jsme zvolili oproti drahému VMware proto, abychom stále dokázali nabízet cenově efektivní VPS, a také proto, že jsme tak nějak zvyklí vidět věcem pod kapotu. Jak jsem psal v úvodu, byla to dřina nasadit. Dlouho jsme zápasili hlavně se síťovou částí a našim adminů patří respekt, úcta, a po zveřejnění našich zdrojáků široké open-source komunitě, i nehynoucí sláva. OpenStack změní svět izolovaných virtualizovaných autíček na dálnici na ucelený organismus vlakové dopravy s bystrým řídícím dispečinkem.

Nabroušená VPSka

Na světě je tedy nová generace WebSupport VPS serverů běžících na nových fyzických šasi Dell M1000e s dvaceti čtyřmi blade servery M620. Virtuální servery dokážeme přehazovat mezi jednotlivými blady bez výpadku za zlomky sekund a na pozadí nám běží vlastní sofistikovaný algoritmus, který průběžně rozkládá zátěž mezi jednotlivé fyzické servery .

Kromě infrastruktury jsme zapracovali i na uživatelské části VPS. Odteď se VPS vytvoří jen pár vteřin po objednávce a ve WebAdminu najdete zcela novou část managementu VPS. V ní si dokážete změnit parametry jako CPU, paměť nebo disk a za chodu dokupovat jednotlivé zdroje. Jedním klikem můžete server restartovat, vypnout, zastavit nebo ho ovládat přes šikovnou webovou konzoli.

Je nám jasné, že je toho na zlepšení ještě neuvěřitelně mnoho: Dockers, lepší management, vytváření images apod. I z tohoto důvodu se snažíme najít do teamu zkušeného člověka – Product Ownera pro VPS, který by nastavil vizi a táhl vlastní tým k jejímu naplnění. Pokud máte v hlavě kvantum nápadů a připomínek, jste to právě vy.

Před tím si ještě nové virtuální servery klidně vyzkoušejte v praxi.