Když se vás někdo zeptá, na co všechno potřebujete svůj počítač, kolik věcí vyjmenujete za deset vteřin? A kolik z těchto činností děláte přes webový prohlížeč?
Jestli to máte podobně jako my ostatní, půjde asi o většinu. Od aktivity na sociálních sítích, chatování se známými, vzdělávání se, čtení novinek a zpráv, vyhledávání top restaurací v okolí až po práci či placení účtů přes internet banking.
Což je důvod, proč stojí za to zjistit, jak používat webový prohlížeč bezpečně a zároveň si zachovat komfort a efektivitu. Zkusme si představit tři základní způsoby, jak webové prohlížeče používáme.
Používáte jeden webový prohlížeč na všechno
Webový prohlížeč (browser) je okno, přes které přistupujeme k internetu. Je to ale také velké okno do našeho soukromí.
Jak jistě víte, do prohlížeče se ukládají tzv. cookies. Ty zabezpečí, že si vás webová stránka zapamatuje. Když se na ni vrátíte, spojí si vás s vaší poslední aktivitou na této, případně i na jiných stránkách. A to všechno směřuje k vytváření vašeho profilu, který je následně používán k tomu, aby vám reklamní sítě zobrazovaly nabídky šité na míru.
Takové profilování se stává ještě přesnějším, pokud jste ve stejném prohlížeči přihlášení ve svém profilu, například v Google účtu. Účet si totiž ukládá a pamatuje takřka všechno, co na webu děláte. To může být užitečné, chcete-li mít v prohlížeči všechno přizpůsobené podle sebe. Má to ale i svou stinnou stránku. Vaše soukromí není chráněné a také se vám mohou míchat dohromady pracovní a soukromé záležitosti.
Řešení může být to, že budete používat alespoň dva prohlížeče. První může sloužit na práci a druhý na soukromé brouzdání po internetu. Dokonce i nápovědy ve vyhledávači se časem přizpůsobí vaší aktivitě tak, aby vám byly k užitku. Takže třeba bez toho, aby vás během práce atakovaly reklamy na nejmodernější dětské koloběžky jenom proto, že jste jednu takovou před pár dny hledali pro svou neteř.
Každý browser tak může mít:
- vlastní záložky,
- vlastní uložené cookies,
- vlastní historii prohlížení,
- vlastní rozšíření (hlavně pokud jsou některá z nich užitečná, ale mohou představovat bezpečnostní riziko),
- vlastní připnutí na taskbaru (v dolní liště vašeho počítače).
Vybrat si můžete z množství prohlížečů, přičemž mezi ty bezpečnější patří například Brave, Mozilla Firefox, Pale Moon nebo Iridium Browser.
Máte-li zájem o takřka úplnou anonymitu na internetu, jedničkou v ochraně soukromí zůstává Tor Browser. Ačkoliv i Tor má své nevýhody. Na práci s tímto specifickým prohlížečem si zkrátka budete muset zvyknout.
Nezapomínejte však na to, že vlastně žádný z browserů není ideální. Některé z nich sice poskytují zvýšenou ochranu soukromí, ale zase jsou méně user-friendly, případně nenabízejí dostatek užitečných rozšíření. A když už některý splňuje všechna důležitá kritéria, je možné ho používat jen na desktopu a tak dále a tak dále. Záleží tedy jen na vás, se kterým si sednete nejlépe.
TIP: Na ochranu soukromí samotný prohlížeč nestačí. Na její zvýšení zkuste použít také:
- internetový vyhledávač chránící soukromí, například DuckDuckGo,
- stránky chráněné https připojením a SSL certifikátem,
- VPN (virtuální privátní síť), která skryje vaši IP adresu a šifruje přenos dat, například ProtonVPN,
- efektivní Adblocker na blokování nežádoucích reklam.
Máte jeden oblíbený prohlížeč a nechcete ho měnit
Pokud už léta používáte jeden ověřený prohlížeč a nechcete si zvykat na jiný, vytvořte si v něm vícero účtů. Každý z nich pak může mít vlastní nastavení. Získáte tak přehledné oddělení pracovních a soukromých účtů, ačkoliv za cenu, že mezi nimi budete přepínat – například mezi Google Workspace účtem a soukromým Gmail účtem.
Ve většině prohlížečů si vytvoříte profil kliknutím vpravo nahoře na ikonku profilu (Přidání dalšího účtu) nebo tamtéž v nabídce možností (Vytvořit nový profil).
Může to být ještě jednodušší?
Nechcete ani víc prohlížečů, ani víc účtů? Potom zkuste v prohlížeči stisknout Ctrl, Shift a N a pracujte v anonymním režimu. Případně jděte v pravém horním rohu na Možnosti → Nové soukromé okno / Nové anonymní okno.
Ale pozor, anonymní režim rozhodně neznamená, že jste dočista inkognito. Během prohlížení v takovém režimu navštívené webové stránky:
- vidí vaši IP adresu, tím pádem i to, kde se približne nacházíte,
- vidí všechno, co do stránky zadáváte,
- vědí, že jste to vy, pokud se přihlásíte do svého účtu.
Mimoto prohlížené webové stránky vidí také váš poskytovatel internetu. Výhodou anonymního režimu je, že se historie vašeho prohlížení a ukládané cookies po zavření okna vymažou. Proto vždy po jeho otevření získáte jakýsi čistý účet, který není ovlivněný vaší předchozí aktivitou.
Stažené soubory a záložky, které si v anonymním režimu vytvoříte, se vám navíc uloží a najdete je i v klasickém režimu. Co vám ale může z uživatelského pohledu vadit je fakt, že si prohlížeč nepamatuje vaše dříve prohlížené stránky, takže je budete muset pokaždé pracně znovu a znovu otevírat.
Za trochu víc soukromí to ale možná stojí, co myslíte?
